Stanislav Trnka
Předseda Místního národního výboru v Milovicích v letech 1960 –1970.
Jeho otec Josef Trnka pocházel z Krasoňovic, okres Ledeč n/Sáz. Vyučil se krejčím, ale protože výdělek nestačil obživě, odešel v r. 1888 do Vídně, kde si otevřel velmi úspěšnou krejčovskou dílnu, ve které zaměstnával 15–20 zaměstnanců. Tam se seznámil s vídeňskou Češkou Annou Všetečkovou, nar. v r. 1870, s níž uzavřel manželství, ze kterého se narodilo 7 dětí. Poté, co otec bývalého předsedy narukoval do c. k. armády, brzy zběhnul a dal se k francouzským legiím, 21. střeleckému pluku, jenž se proslavil v bitvě u Terronu. Po skončení 1. světové války se nemohl jako válečný zběh vrátit do Rakouska, tak odešel do Čech, kde v Milovicích pracoval jako krejčí, převážně šil uniformy pro armádu. Zde se mu narodil dne 27. 6. 1928 syn Stanislav, budoucí předseda MNV v Milovicích. Rodina bydlela nejdříve v domě čp. 228 – u Svátků, pak u Klapačů a v r. 1926 byla zakoupena vlastní nemovitost – dům čp. 223, kde potomci p. Stanislava Trnky žijí dodnes.
Pan Stanislav Trnka prožil v Milovicích celý svůj život. Vyučil se cukrářem v dílně p. Hejla (v domě, kde je nyní Sport bar v ul. ČSA), po válce vstoupil do soc. dem. strany, pak do KSČ a začal se věnovat politice. Vykonával činnost krajského tajemníka ČSM, pak pracoval v podniku Rudý Letov v Čakovicích v různých politických funkcích. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou paní Hanou Dlabolovou, nar. 8. 7. 1940. Sňatek uzavřeli dne 15. 3. 1959 na Vysočanské radnici. Z manželství se narodily dvě děti, dne 11. 9. 1961 syn Vratislav a 9. 5. 1963 dcera Stanislava. Pan Stanislav Trnka zemřel dne 27. 4. 2008 a jeho manželka jej přežila o necelý měsíc.
Pan Trnka měl různé záliby. V mládí hrál fotbal, houbařil, pracoval na zahradě. Byl laskavé, ale prý trochu vznětlivé povahy a zdatný diskutér, práci cukráře měl dlouhou dobu jako koníčka.
V r. 1968 byl vyloučen z KSČ a odvolán z funkce předsedy MNV. Do důchodu pracoval opět ve své profesi ve Středočeských pekárnách a cukrárnách Nymburk.
Obyvatelé Milovic vzpomínají na p. Trnku jako na dobrého člověka, kterého podle vyprávění syna jeho práce bavila a svých funkcí využíval k pomoci lidem.
Co se v obci stalo v době jeho předsedování?
Vybudovalo se veřejné osvětlení a vodovodní řad. Zajímavostí je, že k provedení vodovodu byly použity trubky, které se na letišti používaly k přečerpávání leteckého benzinu.
Dne 1. 1. 1960 došlo, na základě vládního usnesení o předání bytového fondu do správy MNV, k připojení sídliště Balonka, které bylo původně ve správě Vojenského újezdu Mladá. V souvislosti s přechodem bytového fondu pod obec vznikla provozovna domovní správa, která hospodařila se samostatným rozpočtem a měla ve správě 74 obecních domů s 555 byty a 30 garáží. V sousedství dnešní MŠ U Broučků byly založeny pro obyvatele sídliště Balonka zahrádky (v ul. Školské vedle bývalé prádelny, dnes je tato plocha zastavěna rodinnými domky). Ministerstvo školství a kultury propůjčilo základní škole (budova ve Školské ul. 112) čestný název „Škola československé lidové armády“. V říjnu byly ve škole zahájeny hudební kurzy. Po vyučování se ve třídách ZŠ vyučovala hra na klavír, housle a harmoniku. Vyučujícími byli převážně příslušníci vojenské posádkové služby. Došlo k rozšíření místního rozhlasu na sídliště Balonka. V akci Z byla dokončena stavba sportovních kabin a bytové jednotky na hřišti TJ Střela.
V r. 1961 vznikl sbor pro občanské záležitosti, který zajišťoval slavnostní obřady vítání občánků (v r. 1961 se narodilo 104 dětí), svatební obřady a rozloučení se zemřelými občany. Byla zahájena přestavba bývalého hotelu Malý na kulturní dům v ul. 5. května. Občané na této akci odpracovali 7 tisíc brigádnických hodin a byla vyhodnocena jako nejúspěšnější na okrese Nymburk. Rozšířila se síť obchodů. V čp. 144 (současné květinářství paní Šichtové u kostela – Moje kytice) byla zřízena samoobsluha s potravinářským zbožím a v čp. 160 (bývalá drogerie Teta u kostela sv. Kateřiny) prodejna lahůdek s rozšířeným sortimentem (prodej chleba, pečiva a občerstvení). Rozrostl se komunální podnik (samostatná rozpočtová organizace MNV) – 4 provozovny holičské a kadeřnictví, 1 sběrna prádla, 1 fotografická, 1 malířská provozovna, 1 mechanická dílna (opravna kol a kočárků).
V r. 1962 proběhly historicky první oslavy 1. máje v obci. Přípravy řídila místní májová skupina složená ze zástupců všech veřejných a společenských organizací v obci. Májového průvodu v čele se státní vlajkou se zúčastnili všichni obyvatelé Milovic a než se dal průvod do pohybu, jeho délka byla od ulice Školská (u dnešní dráhy BMX) až na konec ul. Na Pahorku. Po několikaleté přestávce bylo sehráno ochotnické divadlo. Divadelní kroužek složený většinou z učitelů ZŠ odehrál ve školní tělocvičně divadelní detektivku „Vrah jsem já“. V červnu pořádal Svaz pro spolupráci s armádou v Mladé Boleslavi vyhlídkové lety pro žáky ZŠ na letišti Boží Dar. Poprvé v historii obce došlo k pojmenování všech ulic ve starých Milovicích. V červenci pořádalo rodičovské sdružení ZŠ třítýdenní pionýrský tábor v Krčkovicích v Českém ráji. Tábora se zúčastnilo 61 milovických žáků ZŠ. Vedení tábora zajistili učitelé a rodiče žáků. Vojenská posádka zapůjčila polní kuchyni, kuchaře, stany a další materiál. Od prvního září docházelo do ZŠ 728 žáků a vyučovalo se v budově v ul. Školské a Pionýrů celkem ve 24 třídách. Školní jídelna vydávala denně cca 600 obědů. Okresní národní výbor označil jako kulturní památku sochu sv. Antonína a kostel sv. Kateřiny.
Dále kronik města neobsahuje od r. 1963 do r. 1975 žádné zápisy vztahující se k událostem obce.
Přátelé a rodáci Milovic o.s.
