Přátelé a rodáci Milovic o.s.

Bohumil Sucharda

Bohumil Sucharda se narodil dne 31. 3. 1882 v Ž Železnici č. 10, okr. Jičín, kde také vystudoval reálku. Byl synem Josefa Suchardy a Františky, roz. Erbanové z Milovic. Po ukončení studia začal pracovat u pošty. Do Milovic přišel za prací, kdy zde byla zřízena pošta (dnes u Hlaváčků), kde pracoval jako poštmistr. Podle ohlašovacího lístku žil v Milovicích v čp. 4 od 1. 3. 1905. Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v r. 1909 s místní občankou, slečnou Marií Knopovou, nar. 18. 10. 1886. Krátce po svatbě se novomanželé přestěhovali do jejich vily čp. 156 vedle fary, kde si zařídili v prvním poschodí byt a přízemí upravili na poštovní úřad, který je tu dodnes. V r. 1920 byl Bohumil Sucharda jmenován vrchním poštmistrem.

Společně měli tři děti: syna Jaroslava Suchardu, nar. 6. 10. 1910, dceru Anežku Suchardovou, nar. 13. 5. 1914 a dceru Bohumilu Suchardovou, nar. 1. 6. 1922. Když jeho první manželka v r. 1935 zemřela, o rok později se oženil podruhé a vzal si Marii, roz. Heřmanskou, nar. 12. 1. 1888. Toto manželství zůstalo bezdětné.

Bohumil Sucharda měl od svých tří dětí celkem pět potomků. Syn ing. Jaroslav Sucharda měl dceru Jaroslavu provdanou Vráblíkovou, dcera Anežka, provdaná Sládková, měla dceru Ivu provdanou Koptovou a Helenu, provdanou Adámkovou. Dcera Bohumila, provdaná Antonyová, měla syna Ivo Antonyho a dceru Janu provdanou Benešovou. Děti p. Suchardy ani jejich partneři již nežijí. Nejstarší syn Jaroslav zemřel na náhlou příhodu v Milovicích na honu. Dne 9. 12. 1978, dcera Bohumila zemřela 10. 6. 1997. Ze všech sourozenců se dožila nejvyššího věku dcera Anežka, zemřela 14. 9. 2005 ve věku 91 let. Vnoučata p. Suchardy žijí všechna, s výjimkou p.  Ivo Antonyho. Všichni potomci se po válce přestěhovali do Ústí nad Labem, kde vnoučata žijí dodnes. Jen dcera Bohumila Suchardová, provdaná Antonyová, se na důchod vrátila i se svým manželem Ladislavem Antonym do Milovic, kde žili až do své smrti v domě čp. 4 v ul. 5. května.

Bohumil Sucharda se hned po svém příchodu do Milovic zapojil do veřejného života. Jako člen obecního zastupitelstva se stal členem školní rady. Pracoval v osvětě, v obecní knihovně, v Sokole a v Č Čsl. obci legionářské. Byl organizátorem letních slavností na Alexandrově, kde se hrálo divadlo, organizoval sbírky na pomníky padlým. Pomáhal při budování parku u výjezdu z Milovic směrem Lysá nad Labem, kde bylo vysázeno mnoho stromů, okrasných keřů a růží. Vycházel velmi dobře s občany Milovic, radil jim při jednáních s úřady a psal pro ně různé žádosti. Dne 19. prosince 1931 byl zvolen starostou obce a tuto funkci vykonával do července r. 1944. Kromě svého zaměstnání a funkce se věnoval i hospodářství a včelaření.

Co se stalo v době jeho starostování ?

V r. 1931 bylo vysazeno stromořadí lip a akátů ve Školské ulici. Ve stejném roce byla otevřena nová škola v ulici Pionýrů. Zde byl prvním ředitelem p. Josef Choura, který vykonával svoji funkci až do r. 1950.

V r. 1935 byla vydlážděna silnice v úseku Milovice – Lysá nad Labem a průtah obcí. Za to obec zaplatila 2 500 000 K Kč. Dne 26. 5. 1935 se konal na stadionu ve vojenském táboře slet skautské župy. V době jeho funkce byla také postavena hasičská zbrojnice a pořízena stříkačka zn. Mára.

Dne 17. 3. 1939 byly Milovice po 17. hodině obsazeny 8. pancéřovou divizí wehrmachtu.

Bohumil Sucharda byl v září 1944 zatčen pro práci v odboji a německý okresní hejtman v Brandýse nad Labem, kam byly Milovice politicky přiděleny, zastupitelstvo rozpustil a ustanovil institut vládního komisaře. Tím jmenoval Františka Jareše.

B. Sucharda zemřel v koncentračním táboře Terezín na samém konci války na epidemii tyfu. Přesné datum jeho úmrtí neznáme: někdy se v listinách uvádí 1. 5. 1945 a jindy 7. 5. 1945. V Milovicích byla sice po r. 1989 na jeho počest přejmenována ulice (původně Kyjevská), ale na tuto významnou osobnost veřejnost pomalu zapomíná.